Mission Intangible

Emilka si nasadila brýle pro noční vidění a natáhla si křídla. Sice je nepotřebovala, ale přeci jen: patřilo to k věrouce úřadu.
Okno bylo zavřené napevno. Musí dovnitř ventilací. Potichu, potichounku. Hlavně pozor na vrtuli.
Není to poprvé. Podobnou cestu podniká pokaždé, když jí karetní dluhy přerostou přes hlavu, nemá na nájem a pomalu začíná mít hlad.
Teď otevřít ventilaci. Sklouzne dolů a míří k pokojíku.
Pootevře dveře. Přistoupí k posteli a jemně nadzvedne polštář. Hlavně ho neprobudit. Je tam! To jí vystačí na měsíc, dva.
Jen Emilka pořád ještě nechápe, proč za takovou cennost lidé chtějí vílí toaletní papír.