Skorosvůj

Trochu se mu to ráno třásl dech, ostatně, kdo by zůstal zcela klidný v takové... prekérní situaci. Kdyby jen tušil, jak se to zvrtne, nejspíš by... inu, nejspíš by stejně nemohl udělat nic jinak.

Ztěžka si povzdechl. Skutečně nečekal, že ho pocit, že někam nezapadá, bude věčně pronásledovat i po smrti.

"Hm, vy zkrátka neztrácíte hlavu," ušklíbl se jakýsi nabubřelý náfuka.
Pohlédl skrz něj. Nebelvírští studenti mu mávali. Jeden z těch zrzavých Weasleyů pitvořivě napodoboval nabubřelého ducha.
Pousmál se. Ten pohled ho téměř zahřál.

"Aspoň se mi ztrácí jen v oblacích, a ne v něčí řiti," řekl sir Nicholas hrdě.