Slzy kapitánovy

„Zachraňte ten rum!“ Křičel kapitán Modronásoskaous.
Bouřka. Vichr. Déšť. On se však staral jen o alkohol. Než o kolegy, nebo dokonce o sebe. Rum pro něj znamenal zkrátka všechno. Taky mu pěkně koloval v žilách. Člověk je tvořen sedmdesáti procenty vody, on rumem.
V tom do temné noci proniklo světlo. Bylo jasné a ozářilo loď. Přestala se naklánět a házet sebou. To světlo utvořilo schody, vznášelo se pár metrů nad lodí. Sestoupila postava.
„Františku, jestli budeš dále pít, se zlou se potážeš!“ Řekla hromovým hlasem. Pak zmizela i se světlem.
Padl na kolena a rozplakal se. Už se rumu nedotkl.