„Konečně jsi tady!“ Muž se v odpověď strnule usmál, bledý jako stěna. „Ještě Karl a bude to dokonalé.“ Večírek byl v plném proudu. Velká kočka, která zábavu sledovala z vysokého okna, najednou seskočila a utekla.
Z chodby se ozval výkřik. A další. „Co se děje?“ Hostitel se rozběhl směrem, odkud přicházely zmatené hlasy. Na chodbě stál hlouček vyděšených hostů. U jejich nohou ležel Karl. Měl širokou ránu přímo pod čelistí. Vytékala z ní krev a tvořila kaluž kolem těla. Bledý muž, nikým nepozorován, se začal zeširoka usmívat. Jeho zuby byly tenké jako jehly a mezi nimi vyšlehl rozeklaný černý jazyk.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak takhle vy to téma berete,
Peggy Tail
Tak takhle vy to téma berete, a já čekala něco k snědku... káč.
K snědku by se určitě
tif.eret
taky něco našlo :-)
To jed děsivý, brr
Eurydiké
To jed děsivý, brr
Myslím,
tif.eret
že přiměřeně :-)