Napsala po dvou letech

Napsala po dvou letech.
Napsala za bílého dne. Jakoby chtěla dát jasně najevo, že se nejedná o slabou chvilku na konci nepovedeného večírku.
Napsala všehovšudy čtyři písmena.
"Kafe?"
Oblékl kabát a vyrazil.
***
Je celkem paradox, že potřebujete dva roky, abyste na někoho zapomněli, a pak stačí jedna minuta setkání, abyste si vzpomněli na všechno.
"Ještě jste spolu?"
Pokynul k zarámované fotce.
Přikývla.
"Tak proč jsem tady?"
"Je to hodný mužský."
"Já vím, byl to můj nejlepší kámoš."
"Já hodná nejsem."
***
Dovedl ji poslat až na konec světa. Věděl přesně, co po něm chce.
Přesto ji nechal, ať o to poprosí.