Dům z karet

Chce to trpělivost, zručnost, skoro nedýchat. Není to žádná legrace. Opatrně dávat kartu ke kartě. Udělám základ z pěti střížek, na ně dám tři, potom dvě, jednu a bude hotovo. Když jsem byla malá, stavéla jsem pořád domečky z karet, zkoušela vymýšlet nejrůznější architektonické typy a nejzajímavější přístavby.
Teď jsem trochu větší, ale stavím pořád, jde to sice pomaleji, když karty spadnou víc to bolí, je to životní zkouška. Buď vstanu a budu stavět znova od základů a nebo to tam nechám jen tak ležet a budu se v tom plácat. Je to má volba.
Nebo máte někdo plán B?