Balonky

Zvonek zněl ostře a výrazně, jako mince vyhozená do vzduchu a rotující v rudém světle zapadajícího slunce.
„Uličníci!“ vbelhal se do krámu prodavač.
Žádní rozpustilí chlapci u dveří, jen jeden zákazník.
„Červené balonky,“ pečlivě vyslovil a když kroužil hlásku o, prodavači se vybavila vzpomínka z dětství, jen tak proběhla mozkem a donutila ho otřást se. Zákazníkova ústa mu na okamžik připomínala mihuli, kterou mu kdysi podstrčil do postele starší bratr.
Vytrhl se z myšlenek a otočil se k polici.
„Červené mi zrovna došly. Mohu vám nabídnout nějaké jiné?“
„Můžete mi je nabarvit,“ odpověděl zákazník.
A pak... už jen ty zuby.