Šestá hodina se nese v rytmu tance. Diskokoule u stropu září zeleně a zlatě. Bliká naprosto mimo rytmus valčíku Na krásném modrém Dunaji. Dvojici duchů to ovšem nevadí, neboť ani oni jej nevnímají. Klopýtavé kroky víří vzduch v uličce u oken.
Taneční mistr pohupuje holenní kostí přesně podle hudby. „Á dva tři…,“ nedopoví. Právě v tu chvíli totiž otevře oči a uvidí tanec svých svěřenců. Naštve se. Ektoplasma vystřídá působivé spektrum odstínů rudé barvy.
„Co to má jako být?! Tohle že je naostro?! Spíš na blbo, ne?!“ rozčiluje se.
„Copak my jsme oblečení?“ kontruje drze Poplašňák.
Taneční mistr pukne vzteky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Diskokoule také patří mezi
Erendis
Diskokoule také patří mezi inventář? Nějak mi mezi všemi připadá nejvíce strašidelná.
Pěkné.
Právě že nepatří,
Profesor
tedy Ti strašidelná vypadá zcela správně. Je amphi-ektoplasmatická.;-)
:-)))))))))
Peggy
Já je vidím :-)))
:-))))
Profesor
Dík.
pobavila pasáž s holení kostí
Arenga
pobavila pasáž s holení kostí ;-)
Díky.:-)
Profesor
Mně taky.;-)
Teda, že kostlivci a
Esclarte
Teda, že kostlivci a strašidla můžou být až tak legrační!
Ti moji ano.
Profesor
Díky ti za koment.