Tyhlety sny o hvězdách...

Zase se válel na podlaze a kreslil. Už během cesty na Brentaal si Galen všiml, že narozdíl od ostatních studentů dává Orson přednost obyčejnému tabletu a písátku, které dřív nebo později bezděčně ožvýkal.
Orson mžoural přes přerostlé háro a pod hubenými prsty mu vykvétaly perfektní kružnice a dokonale rovné čáry. Reaktory. Děla.
"Teda," nevydržel Galen nakonec."Nechci se dotknout tvý architektonický geniality, ale jak že to má být velký?"
"Ále," zasmál se Orson."Takovou kravinu stejně nikdo nezaplatí. Pojď radši na pivo."
Tak šli. V blažené nevědomosti, že osud je pěkná svině. A některé vzdušné zámky nakonec bohužel někdo postaví.