Sedla si na postel a stočila se do klubíčka. Po tváří jí tekly slzy.
"Nicky," zašeptala s bolestí v hlase.
Třináct pilotů, třináct přátel, mezi nimi její Nicky. V jednu chvíli se všichni smáli, slavili, chvíle štěstí v nekonečném utrpení. A pak jen bolest, křik, krev, roztrhaná těla a smrt.
Jako by nestačilo, že je zabíjel krutý nepřítel, oni umřeli, když byli v zdánlivém bezpečí.
Únava materiálu.
Nechtěla tomu věřit, když slyšela vysvětlení z úst bezpečnostního důstojníka. Copak něco tak obyčejného by mohlo způsobit tolik bolesti? Obyčejná přezka praskla a uvolnila smrtící raketu uprostřed lodi.
A jí se zhroutil svět.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je hodně smutný příběh.
Tora
To je hodně smutný příběh.
Tos mi připoměl, že už je to
Killman
Tos mi připoměl, že už je to docela dlouho, co jsem viděl BSG...
Taky jsem si nedávno říkala,
Wolviecat
Taky jsem si nedávno říkala, že si musím něco pustit
Tak do toho! :-)
Andrew Martinaq
Tak do toho! :-)
Zatraceně... To byla sabotáž,
Giles Rigby
Zatraceně... To byla sabotáž, to je evidentní!
"Gilesi, já vím, že tě používám jako nick-name, ale do psaní se mi nepleť!"
Jó tohle ve Star treku nenajdeš.
Tlegy
Moc pěkně napsáno.