Ranní káva

„Dobré ráno, agente Coopere, dáte si kávu?“
„Ano, Lucy. Černou jako bezměsíčná noc. Děkuji.“
Do zasedačky se dostavili šerif a Hawk. Lucy se vrátila se šálkem kávy a schůze mohla začít.
Dale Cooper vzal šálek do ruky a upil kávy. Vzápětí lok vrátil zpět.
Přihlížející se po sobě nervózně podívali.
„Lucy, v kávě se vařily i včerejší ponožky?“
„Ne.“
„A co to tedy je?“
„Instatní káva, pane.“
Agent Cooper právě ztratil naději v budoucnost lidstva.
„Je pro mne zklamáním shledat, že po jednapadesáti letech od uvedení na trh pronikla tato věc i do tak ryzího městečka jako je to vaše.“