Jednomu Antoniovi jsem dopřál happy end, druhého nechám trpět. Ještě zbývá ten od Kleopatry. Ale ten má dost co dělat se ženskýma. :)
Já zase v Ilýrii. Kdyby mi to včera někdo řekl, nevěřil bych. Takhle se marnotratně vydat v nebezpečí, to musel Antonio zešílet.
A je to pravda. Jsem blázen a dvakrát tolik velký, že jsem se zbláznil do Sebastiana.
Co nedovolí mi zvát láskou, to zvu oddaností a slepě kráčím k lvovi do klece.
Naštěstí mám tu z dávných časů přítele. Spolu jsme přitloukali vývěsní štít se slonem a pomrkávali na sebe, když přišla řeč na choboty. Spolu jsme skládali ta tajnosnubná slova, která jsme dali otisknout na inzertní stránku novin...
Už jsem je zapomněl. Ale cestu ke Slonovi najdu vždycky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Na choboty, hoho. Shakespear
Tenny
Na choboty, hoho. Shakespear by byl pyšný. :D
Díky moc. S renesančními
Čespír
Díky moc. S renesančními poklopci to bez nějakého toho vtipu o chobotech ani nejde.
Jak to může být neskutečně
Dangerous
Jak to může být neskutečně vtipný a romantický a smutný zároveň? (Ta věc o lásce a oddanosti mě dostala.)
Děkuju moc. Ve filmu od
Čespír
Děkuju moc. Ve filmu od Trevora Nunna, který je celý úžasný a úžasně obsazený, je Antonio tak hrozně roztomilý a otevřeně zamilovaný (nyvé pohledy od první scény a rozervané srdce), že jsem je začal loďovat.