Včera zemřel filmový kritik Roger Ebert.
Slečna seděla v kinosále a sledovala Sedmou pečeť. Smrt zrovna hrála svou šachovou partii, bílá tvář až příliš klidná.
Slečna vlastně ani Bergmana neměla ráda a přece teď seděla v sále a úplně sama sledovala jeho film.
Zachvěla se.
"Je čas."
Otočila se a byl to pohledný světlovlasý muž.
"K čemu?" nechápala.
"Pro tebe."
Vše jí najednou došlo.
"Takže ty jsi..." pokynula směrem k plátnu, neodvažovala se to přímo vyslovit.
Usmál se a natáhl k ní ruku. Chytila se ho a vstala.
"A co je potom?"
"Jedno dlouhé filmové představení. Nekonečná smyčka tvého nejoblíbenějšího filmu."
Teď už se bát nemusela.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pokud ti to po deseti
Owlicious
Pokud ti to po deseti promítáních nezačne připadat jako Peklo, pak s tebou není něco v pořádku... :D
Tak pro nás filmové fanatiky
Brygmi
Tak pro nás filmové fanatiky je to spíš ta nejúžasnější představa nebe. :)
Vážně? Nekonečná smyčka téhož
Dangerous
Vážně? Nekonečná smyčka téhož? Mám právě dojem, že je to strašně rafinovaný trest, kdy ti tvá oblíbená věc začne lézt na nervy, až se z toho zblázníš... Přišlo mi, že právě proto z toho drabble hluboko mrazí, když si to slečna ještě neuvědomuje.
Hm, tak to jsem zvědavá, co
Kleio
Hm, tak to jsem zvědavá, co se mi bude promítat. Je to bergmanovsky strohé a půvabné zároveň.
Děkuji. :)
Brygmi
Děkuji. :)
Povedené... k*
kopapaka
Povedené...
k*
Díky. :)
Brygmi
Díky. :)
Pěkná atmosféra. Ta neúprosná
Profesor
Pěkná atmosféra. Ta neúprosná konečnost se mi líbí.