Ještě dvě témata, která mi snad budou stačit, abych příběh uzavřela, když už bonus nemohu použít. Ale už jsem se stihla vrátit zpět na Wildaran, kde příběh začal. Tak budu doufat, že mi témata budou přát.
Risa byla zpět na Wildaranu. Královský palác vypadal stejně jako před tím, než vyrazila, vypadal stejně i před padesáti lety, ale Risa měla pocit, jako by se změnil.
Ale nejvíc se změnila ona sama. Pochopila, kým je a s kým chce být. Byla sobecká ve své snaze být sama sebou. Nechtěla se Brenta vzdát, ale nyní musela brát ohledy na to, kde se narodila.
„Riso, je pravda, že ses v Tezárii vdala?“ zeptali se jí rodiče.
„Ano, je.“
„Mrzí nás, že jsi nás nepožádala o svolení.“
„Omlouvám se, že jsem byla ukvapená. Ale bála jsem se, že mi Brenta neschválíte.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A je to venku.
Killman
A je to venku.