Mezci a muly

Bill se opřel o ohradu a pohlédl do zapadajícího slunce, tak jako každý večer posledních čtyřicet let. Oblak prachu, zvířený projíždějícím autem, tu nádheru ale zkalil. Bill se zamračil. Ty stroje se tu začaly objevovat terpve před pár lety, ale bylo jisté, že budoucnost patří jim, ne Billovým mezkům.
Muly a mezci do nového světa zkrátka nezapadali, byli historie, tak jako Bill. Potáhl z cigarety a obrátil se čelem k ohradě. Stoicky se v ní popásalo několik zvířat.
"Už je to tak, jsme dinosauři," prohlásil.
Brzo budou muset odejít do hor. Tam dosud nevedou silnice a soumaři jsou stále potřeba.