Polední odpočinek

Millet ho fascinoval i po letech. Rozhodl se namalovat jeho Polední odpočinek. Měl vizi – jasná, zářivá žlutá a zlatá barva obilí v kontrastu s modrou oblohou. Jemné, pravidelné tahy štětcem, které vykreslují jednotlivé klasy a uschlou srpnovou trávu.
Odešel malovat do plenéru.
Ve předu muž s dívkou, leží vedle sebe, zavřené oči, poddávají se polednímu žáru. Oba jsou v modrých tónech, aby se zachovala harmonie výjevu. Ale dívce přidal i tahy tmavě červené. Kontrast barev vytvořil dokonale plastický obraz.
A přece. Támhle nahoře se sbírají bouřkové mraky. Namíchal na paletě další tmavě modrou barvu a přidal ji k hornímu okraji.