Čas na čaj

,,Časnačaj," řekl muž oděn v černém.
,,Dyť je teprva pravý poledne," řekl druhý.
,,ČA-SNAČ-AJ!" zdůraznil první podrážděně. ,,Tak se jmenuji. Jonatán Časnačaj."
,,Ahá, tak to pardón, pane Časnačaj. Co byste potřeboval?"
Časnačajovi se pokřivil obličej, když slyšel, jak jeho jméno bylo vysloveno. Špatně. Opět. Kdyby toho člověka nepotřeboval, odklidil by ho beze stop.
,,Je tu jistá záležitost, s kterou byste mi mohl pomoci, pane.."
,,Běloskvoj. David Běloskvoj. Ale řikaj mi Mezinima."
,,Pane Mezinima, mám jistou práci s... řekněme... vymazáním někoho. Při své práci potřebuji pomoc zlodějů. A vy máte skupinku."
,,Jó, a kolik by to káplo?"
,,Řekněme, že zůstanete naživu."