Míjení a setkávání

„Obejmeš mě?“
„Ano, ale ještě počkej.“
„Mám tě opravdu ráda.“
„Také tě mám moc ráda.“
„Mrzí mě, že se vídáme tak málo.“
„Málo? Vídáme se skoro pořád!“
„Já vím, ale vždy jen na chvíli. Chci s tebou být déle.“
„Víš, že to nejde. Co by tomu řekli lidi? Dobře znám ty jejich zaražené pohledy, mračení, kroucení hlavou.“
„Je mi jedno, co by řekli. Takhle je mi smutno. Chci být s tebou. Napořád. Obejmeš mě?“
„Ještě minutku počkej.“
„Už je to minutka?
„Je.“ Úsměv. „Pojď ke mně.“
Dvě hodinové ručičky se setkaly. Kostelní zvon zazvonil dvanáctkrát. Toho poledne se hodiny zastavily.