Pro dnešek dobrý

“Drž,” řekne Bucky a odzátkuje lahvičku s jodem. Steve zasyčí - a ucukne.
Bucky ztrácí trpělivost.
“Když máš tak nízkej práh bolesti, že tě skolí pohled na jodovou tinkturu, možná by ses měl přestat denně rvát,” řekne.
“To nebyla moje vina,” odpoví Steve. “Vyprovokovali mě.”
“Nikdy to není tvoje vina. Akorát že ty pak vždycky skončíš zafačovanej jako mumie. Co žebra?”
“V pohodě. Měls vidět toho druhýho!”
Bucky zvedne obočí. “Odešel domů po svých a pískal si?”
“A kulhal, jelikož jsem mu nakopal -!”
“Brepto.”
“Je to pravda!”
“Drž, sakra!”
Jód zaštípe a Steve zaječí.
Tak dobrý, pomyslí si Bucky. Pro dnešek.