Žalářníci

Je to zvláštní sorta lidí, tihle žalářníci. Strozí, mají své předpisy, řády a rozkazy.

Být slepí k utrpení.
Být hluší k nářkům, prosbám, výhružkám.
Nevnímat, plnit jen své povinnosti.

Víc mechanické loutky, než lidé se srdcem. A přece mají svoje zvyky a zvláštnosti, a také svoje historky a pověry.

O některých se žertuje, třeba o čísle 27, pošetilém starém bláznovi, který za svobodu nabízel poklad.

Jiné se šeptají za dlouhých večerů, kdy moře temně vzdychá a příboj divoce naráží do pobřeží. O čísle 34, o oděvu zemřelého, o dlouhém pádu a ozvěně nelidského výkřiku, navždy bloudící v kamenech pevnosti If.