Dívala se z okna na lavičku pod stromem. Jak krásné to je místo! A kolik vzpomínek ji s ním pojí. Ráda tam sedávala v letních vedrech ve stínu stromu. V zimě strom i lavička zapadaly sněhem a vyzařovaly klid a mír.
Kde jsou vzpomínky? A co lavička pod stromem, kam zmizela? Proč jsem zavřená v téhle místnosti a okno nejde otevřít? Proč se mi v noci zdá o červech? Lezou po dřevě i dovnitř, tisícem chodbiček ho rozežírají…
Už si na nic nepamatuje, sedí a nepřítomně zírá do zdi. Vzpomínky jí rozežrala nemoc, tak jako červi lavičku z dubového dřeva.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to je strašně smutný
Aries
to je strašně smutný
Smutný příběh
Tora
Smutný příběh
Au
Faob
Au
:( Nevím, co bych k tomu
strigga
Nevím, co bych k tomu řekla. Tohle máme bohužel v rodině a mám z toho hrůzu. :( Ale popsaný je to výborně.
Díky
tif.eret
všem za komentáře :-)
To je ale hodně působivý! A
Elluška
To je ale hodně působivý! A smutný :(
Fuj, to je ale hrozně smutné.
Kumiko
Fuj, to je ale hrozně smutné. Chudák malá.