Já a ty
Dva lidi
Co to tak nějak stejně vidí
A navzájem si nezávidí
Náš malý svět, kousíček ráje
Postel a na stole dva hrnky čaje
Společné snídaně, rozespalé pusy
Občas jít najisto a občas něco zkusit
Bezpečná náruč, bezesné noci
Nebeské zámky, v srdci ten pocit
Co až to sklo jednou praskne?
Až naše duhová bublina splaskne?
Budem’ se řítit skrz vrstvu mraků
Lehce se padá bez padáků
Zase se vzbudím na zemi
A na umření bude mi
Zase na kousky rozbitá
Těžké je ze snu procitat
Není to ale žádné drama
Jen na to zase
Budu sama
Nějak mi trochu nadějnější nota nejde naladit. A další téma taky nevypadá, že přinese přehršel optimismu...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já klidně beru i tu
Esti Vera
Já klidně beru i tu beznadějnou notu, tohle má moc příjemný rytmus :)
Moc děkuju, s rytmem jsem si
Evangelista biolog
Moc děkuju, s rytmem jsem si tady nebyla moc jistá, tak jsem ráda, že se líbí :)
Truchlivé, nešťastné, ale
Esclarte
Truchlivé, nešťastné, ale přitom krásně napsané.
Děkuju :)
Evangelista biolog
Děkuju :)