Sag mir wo die Blumen sind

Když na ni zamířila kamera, uvědomil si, že se dívá na budoucí hvězdu. Na první pohled nebyla krásná, měla příliš ostrou tvář, ale v očích měla téměř hmatatelný smutek, což na filmovém plátně vypadalo nádherně. To a její dlouhé nohy.
Kolem ní se motal jeden slavný chlap za druhým. Remarque. Gabin. Brynner. Sinatra. Každý z nich znamenal schod nahoru po zlatém společenském žebříčku.
Kouzlo jejích smutných očí ovšem neznal nikdo z nich. A přitom ho prozrazovala pokaždé, když zpívala o květinách a vojácích. O válce, která jí vzala otce, otčíma, přátele i první velkou lásku.
Tak smutně krásná Marlene Dietrich.