Noční můra

Tonka visí Vojtěchovi na zádech a on ji vleče fujavicí jako pytel mouky, boří se do sněhu, padá na kolena a ztěžka vstává, a když mu stačí dech, tak kleje a nadává a vzývá Boha divnými rouhačskými slovy.

I táta se modlí, ten ovšem pokorně, odříkává Vaterunser tak úpěnlivě, až se Tonce svírá srdce, chce se přidat, ale nemůže si vybavit německá slova a tak jen opakuje Vater unser im Himmel, Vater unser, stále dokola.

Vater vrávorá před nimi s petrolejkou, světlo se houpe a komíhá, vlastně se houpe celý svět, a Tonce je zle, Bože im Himmel, vážně zle.