Doslovný Donny

Pod stropem klubovny se líně povaloval namodralý dým, ve sklenkách whisky se pomalu rozpouštěl led, a zpoza okna se do místnosti linuly běžné zvuky večerního velkoměsta - nadávky, klaksony, občas přerušené ránou, která mohla, ale také nemusela být od výfuku, sem tam nějaký výkřik, a samozřejmě policejní sirény. Dva postarší pánové pochybných profesí si vyměňovali historky a novinky.
"A co Donny, už se zapracoval? Já vim, je takovej pomalejší na hlavu, ale o to důslednější, a věrnej až za hrob."
"Důslednej? Spíš doslovnej. Tuhle dostal za úkol vyslechnout Forelliho pohůnka."
"A?"
"Pojem 'křížovej výslech' pochopil tak, že toho chudáka umlátil krucifixem."