Letos na to jdeme od začátku zhurta.
Téma pro 2. 4. 2022: Křížový výslech
Toto téma bude uzavřeno 2. 4. 2022 v 23:59.
Bodíky můžete sledovat tady.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov
NESOUTĚŽNÍ.
Proč jsi to udělala?
Netuším, prostě jsem tak trapná.
Co sis jako myslela?
Nemyslela jsem.
A to teď jako kvůli tobě budu celý život žít s tímhle trapným pocitem, který se vynoří vždy, když si náhodně vzpomenu před spaním, na procházce či kdekoli jinde?
Už je to tak. Co víc bys ode mě chtěla.
Bože, fakt děkuju.
Omlouvám se.
To mi nepomůže. Proč prostě nemůžu být tím, čím chci.
A to je co? Princezna?
No... jo.
Ha, ty NIKDY nebudeš princezna.
Ne. Kvůli tobě.
Tak hele, za to nemůžu jen já, koukni se laskavě i na ostatní části svojí osobnosti.
Setkání se Švédy přimělo dívku nedívku zamířit dál od obydlených míst - neměla proč je mordovat a nechtěla zkoušet, co by udělali, kdyby jí polapili. Po putování lesy narazila na opuštěný, sešle vypadající, ale přitom zvláštně zachovalý mlýn a ač viděla, co je zač, rohodla se, že ji drsné zimní lesy už poněkud nudí a mlýn je tak krásně pohodlný...
S úderem půlnoci vyskočil z pece čert. "Kdo jsi?" Zamektal.
"Teď už ne spáč." Odpověděly duchny na truhle.
Oknem nahlédl druhý: "Odkud jsi?"
"Odněkud, kde se tazatel představí."
Dveře rozrazil třetí: "Co tu děláš?"
"Teď už nespím."
"Vysmíváš se čertům v Prokletém mlýně?"
"Ne, vyčítám jim, že mne vzbudili. Spát v peřinách je dobré, víte?"
V duchnách se posadila nahá dívka.
"Myslíš, že tě ochrání kříž?"
"Ne, ale dotek zlata na kůži je dobrý."
"Co tu chceš?"
"Když už jste mne vzbudili, tak přineste ze sklepa víno, z komína uzené a že jsme zrovna čtyři, vytáhněte karty."
Čertům spadly čelisti.
Lechtala lapeného hodně, nějak jaksi silně. Někdo dodal: "dalšího holobrádka!" "Kamil miluje jenom omelety, ty Tydýte!" "Teprve ve vedru rudne nepochybně někdo dobrý," rýpnula lapiduška Kateřina nadutě. Tělo lotra traumatizoval ale lechtot. Toteda David vidí dírou roury: ryba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba,baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba,baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba,baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, baba, basta.
nepovedlo se úplně dodržet původní záměr :/
Proč jsi stvořil svět, ve kterém jsou války? Proč tolik dětí umírá dřív, než vůbec mohly žít? Jak to, že já mám všechno, nač si vzpomenu, a spousta lidí nemá vlastně nic? Jak to, že žiju? Jak můžeš milovat všechny lidi, každého zvlášť? Proč jsi vstoupil do mého života tak živě? Proč tě jiní lidé neznají? Znají tě pod jiným jménem? Může být na světě víc Lásky? Proč tolik lidí trpí? Trpíš za všechny ty lidi? Jak mám žít svůj život? Kdy to přeháním a kdy nedělám dost? Proč se chovám hloupě? Jak můžu víc milovat?
Miluji, když toužím milovat?
Náhodou jsem dneska poslouchala písničku "One of us" Joan Osborn. Hnedka v první strofě se ptá, "na co by ses Boha zeptal, kdybys mohl položit jen jednu otázku?" A tak jsem přemýšlela, jaké různé palčivé otázky se u mě časem vystřídaly.
"I can't say I wasn't surprised, when I learned your 'accident' has not been quite as fatal as I believed," the velvet baritone continued. "At first I wanted to ask you a lot of questions..."
His footsteps were closing in, but he still stayed out of her line of vision.
"...but ultimately that would be wasting both of our time, wouldn't it? Now that I know who... what... you really are."
"You're right. After all, what is a few questions between friends," she found her voice.
Maybe she was too bold because there was no anger hidden in his emotions...
Mám asi dost solidní krysu, ale prý se potřebuju nějak rozepsat, dí manžel. Tak to zkouším. :)
Když jim v pátém ročníku přistála na bedrech tíže volby budoucího povolání, smáli se tomu. Dva jasní budoucí bystrozorové rozjeli po pár locích štípnuté ohnivé whisky nácvik křížového výslechu.
"Kde jste byl čtrnáctého února mezi jedenáctou a třetí?!" dorážel James na Červíčka, který byl zpola dobrovolně přinucen dělat jim podezřelého.
Sirius se zasmál. "Určitě ti někde v přístěnku tajně líbal Evansovou."
Koutkem oka zkontroloval, jestli se Remus aspoň pousměje, ale ten dál nepřítomně zíral z okna.
O pár let později i tahle vzpomínka zmizela někde v rozevřených strupatých ústech. Zbyla jenom nejasná, hořká myšlenka, že on se žádného výslechu nedočkal.
A je to tady zase. Téma s velkou volností, kde tak dlouho nevím, čeho se chytit, až se nakonec uchýlím k detektivům. :-)
„Holmesi, jak se řekne německy mouka na čtyři písmena?“ otázal se doktor Watson od stolu.
„Mehl.“
„A znáte nějakou jedovatou rostlinu na pět? Druhé a třetí písmeno jsou U a L.“
„Tak to je rulík.“
„Rumunský dramatik na osm?“
„Nemám zdání. K čemu tyhle podivné otázky?“
„Luštím křížovku. V Timesech je začali otiskovat teprve nedávno.“
Detektiv vstal z pohovky a přes rameno svého spolubydlícího pohlédl na systém políček v novinách rozložených na stole. „Město v Habeši, perský pokrm…“ četl otázky, které nemohl zodpovědět snad žádný běžný smrtelník. „Tohle by byla práce spíš pro mého bratra Mycrofta. Vševědoucnost je jeho obor.“
Zazvonil budík.
Zase 6 ráno.
Trenky, zuby, kafe, košile, rifle, sbalit noťas do kabely a hurá do práce.
No... se řekne hurá...
* * *
7:04
Kancl.
“Kdes byl?!”
Odfrkl jsem si, sklopil zrak a zamířil ke svému stolu.
“Kdes byl ptám se tě!” Nasupil se šéf.
“Já jsem-”
“Hovno!”
* * *
Když se po 5ti až 10ti minutách konečně vyřval a zabouchl za sebou dveře své kanceláře, hlavou mi chaoticky vířila spousta emocí a myšlenek, jestli se na tuhle práci nevysrat.
Franta vyjel na kolečkovém křeslu zpoza přepážky s kamarádským šibalským úsměvem: “Kde ses fláákal?”
Protáhl naschvál poslední slabiku a čtverácky zacvakal propiskou.
Odpuštění: Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí.
Spasení: Amen, pravím ti dnes, budeš se mnou v ráji.
Láska: Ženo, pohleď, tvůj syn. - Hle, tvá matka.
Oddělení: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?
Fyzické utrpení: Žízním.
Triumf: Dokonáno jest!
Shledání: Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha.
Říká se, že poslední slova jsou ta nejdůležitější.
Co je tedy v těch, která můžeme vyslechnout z kříže?
Stejné principy, jaké do poslední chvíle žil:
Navzdory situaci se starat o druhé.
V každé chvíli hledat Boží přítomnost.
Nenechat okolnosti, aby zastínily to skutečně podstatné.
Tak lze temnotou projít do věčného světla.
