S láskou T. (1)

Sedíme naproti sobě ve vlaku. Nedívám se ti do očí, neumím to a připadám si vždycky tak průhledná, odhalená... Místo toho jen pozoruji odraz ve skle - lehce roztřesený, jak vlak drncá, úsměv na tváři, oči sklopené, koukáš do mapy a plánuješ výlet. Dívám se. Všímám si.
Najednou zvedneš hlavu, podíváš se z okna, naše pohledy se střetnou. Usměješ se a otočíš se pryč, jako by se nic nestalo, prostě náhoda, zatímco já v duchu panikařím, zrychlený tep, srdce se třese, drolí, kousky se sypou po podlaze, mezi tvoje nohy v pohorkách, moje v sandálech.
Nestalo se nic.
A přitom všechno.