Jelen

„Za doly, za hory, mé zlaté parohy…“

Pasoucí se jelen zvedl hlavu.

„To je zase ten nekňuba Smolíček. Stále mu říkám, že nemá ty jezinky pouštět, a on jim furt ty prstíčky chce ohřívat…,“ rozčílil se, že už mu ani tráva nechutnala.

Nakonec se rozhodl mu opět jít na pomoc.

Vtrhnul do jeskyně, aby Smolíčka zachránil, ale záchranu brzy potřeboval on sám, protože na něj jezinky se Smolíčkem nastražili léčku. Hodili na něj síť, že se jelen nemohl hýbat.

„Co jsem vám říkal? Byla to hračka,“ holedbal se Smolíček před divoženkami.

I ulámali jelenovi zlaté paroží, aby ho mohli zpeněžit.