Planeta, která volala

Obrazy mizí, a mně puká hlava ze všech nových informací.
"To je v pořádku," říká Bandita. "teď to teprve začalo."
"Cože? Počkej, co začalo?" zmateně zakřičím.
"Zatím jsi byl jen pozorovatelem, teď vstupuješ do středu dění." Zní mi Banditovy slova v hlavě. "Dostal jsi šanci jako málo před tebou, teď jsi součást planety."
"Ale já se o tohle neprosil!" Křičím na chudinku Banditu dál.
"Blbý, cesta zpátky není." usměje se na mě, tedy tak, jak jen se křeček usmát může. "Pojď, něco ti ukážu, máš hodně co se učit."
Seděl jsem na zemi s otevřenou pusou a zíral na Banditu.