Pro M.

Když vidíš, jak se baví s ostatními i přes svou jinakost.
Když přijde sám na správnou odpověď a přihlásí se.
Když tě po prvním roce začne oslovovat jménem.
Když k tobě přiběhne a obejme tě.
Když spolu přicházíte na řešení v matematice. Učíš se to také, protože s panem profesorem Hejným máš tu čest poprvé.
Když se rozpláče a najednou to neznamená záchvat na čtvrt hodiny, ale chvilkovou záležitost, kterou sám rozdýchá.
Když řekneš něco, co ho rozesměje.
Když na plavání vyhledává tvůj pohled a kouká se, jestli koukáš, jak mu to jde.

Tehdy vidíš, že ta práce má smysl.