Zpátky k Edith a Viktorovi. Začínám mít pocit, že by to fakt potřebovalo rozepsat, ale prostoru na psaní je málo. Ale ty postavy mi tak rostou pod rukama, že začínají být skoro hmatatelné.
„Podívej se,“ vydechla Edith s náznakem zděšení.
„Tyhle záznamy komunikací s Andrageny se datují až… tři století zpátky!“
Viktor nahlédl do virtuální kartotéky.
„To by ovšem znamenalo, že to, co se stalo, je opravdu důsledkem dlouhého plánování,“ řekl.
„A že ti fosilní dědci z rady jim ještě pomáhali!“ vykřikla pohoršeně Edith.
Viktor mlčky pročítal další záznamy.
„Není to tak černobílé, podle všeho se zdá, že neměli moc na výběr. A Lockwell koneckonců taky ne. Chtěl moc a místo toho dostal kupu problémů. Vlastně mi ho je líto.“
Edith si odfrkla.
„Ještě ho omlouvej…“
Viktor se na ni jen smířlivě usmál.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Perfektní.
Terda
Perfektní.
Tak jako úplně maličko jo.
Kleio
Tak jako úplně maličko jo.
S těmihle se budu ráda
Zuzka
S těmihle se budu ráda potkávat častěji, líbí!