Navazuje na Zelená léta a Kontrasociálno a než se pustíte do čtení, tak chci říct, že jsem tenhle bod příběhu (i když ne v této konkrétní podobě) plánovala už několik let, ale vždycky jsem nakonec zbaběle psala jiné věci. I teď se trochu bojím, nebudu říkat, že ne. No... Teď už můžete číst :D.
Jsme v hlavě Anety, která si polorodinnou sešlost jaksi vůbec neužívá.
Přinutila se přiblížit zbytku společnosti – svému muži a jeho muži – ale cítila se jako křoví u cesty. Mlčící, nehybná, neviditelná. Poslouchala, jak Alexandr básní o Josefovi, jak jemu je dovoleno žít s lehkostí, zatímco ona… Oni…
„Příští rok bychom mohli…“ začne jeden z nich a je jedno který. Nevydrží to. Ze stolu vezme talíř a hodí ho na zem. Stejně skončí i sklenice vína.
Všechno se zastaví.
Alexandr otevře ústa, výraz zmražený v úleku.
Do pokoje vbíhá Nora a za ní Josef. „Co se stalo?“
Wilhelm ví. Jejich oči se setkají. Prosím, ne.
Zakroutí hlavou. Ano.
„Wilhelm umírá.“
Moje srdce krvácí, ale má to tak být. Možná víc vysvětlím za pár dnů.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ale ne :(
strigga
Ale ne :(
:(
Ancient Coffee
:(
Tak teď nevím, koho lituji
Lady Peahen
Tak teď nevím, koho lituji víc...
Kandidátů je vícero, ale zase
Ancient Coffee
Kandidátů je vícero, ale zase jenom jeden umírá...
Ale tak to je smutné. No
Esclarte
Ale tak to je smutné. No muselo se to někdy stát. Alexandr má Josefa, teď jenom jestli ho to přece jen nezatíží pocitem viny (takže možná dobře, že ho tam teď vzal). Ona, no, to je opravdu nešťastné. Ještěže teda má Williho a se snad ho povedlo zachránit.
Willi je ve škole v Olomouci,
Ancient Coffee
Willi je ve škole v Olomouci, Lina rehabilituje osobnost v Chorvatsku a taky má kolem sebe všechny ostatní. Takže to nakonec zvládne.