Chiméra

V černém písku jeskyně věčně hoří oheň. Ničím neživený, neuhasitelný, dar boha Héfaista. O kus dál ze země tančí další plameny. Věčné, neuhasitelné.
Oltář, postavený ze stejně černého kamene zbrotí červená prška. Víno.
Kněz uctivě položí před sochu další obětiny. Nástroje, kovové rudy.
Náhodný sluneční paprsek se zamihotá na ošklivém obličeji boha ohně a kovářství a ten trochu zkrásní.
Pak z hlubin jeskyně zazní prudké zasyčení a u jedné ze stěn vzplane nový oheň.
Kněz padne na kolena.
Bůh promluvil a požehnal!
Šťastná chvíle pro chrám i řemeslníky, co tu jsou. Jejich modlitby budou zajisté vyslyšeny.
Ohně dál hoří.
Neuhasitelné.