DMD č. 28. pro 28. 4. 2025. Téma: Chiméra

Pravice vyhodila míček do vzduchu. S jistotou, elegantně a v rytmu.
Levá ruka ji zrcadlově napodobila. Krása.
Pokud pracovaly odděleně.
Spojení se zašmodrchalo.
Lenka úplně cítila, jak impuls putuje z jedné hemisféry, šimrá podél páteře, klesá po stehně, přes holeň k palci, přeskakuje na druhou nohu a vrací se do paže.
Levačka si tančila vlastní, nesourodý tanec. Vymkla se kontrole.
Poloviny mozku sabotovaly harmonii. Jako by každou ovládala jiná entita. Chiméra z různých jedinců. Obluda složená ze lva, kozy, draka a hada. Sebevědomý žonglér válčí o nadvládu s malou roztřesenou holkou.
Lenka se nadechla.
Už to dokázala.
Dokáže to znova.

Naomi už se několikátý den snažila pořídit fotografie "po" pro blížící se soutěž o nejtlustějšího medvěda. Walker jí zapózoval, zastihla Otise na suchu, ale tihle tři jí to snad naschvál kazili.
Každý ví, že medvědi jsou samotářská zvířata. Mladí samci si spolu třeba hrají, ale dospělí? Naomi si protřela oči. Neexistuje přeci nic jako medvědí smečka. Proboha, už jen ta představa byla děsivá.
747 vyvalený na břiše, 32 Chunk s čumákem na jeho hřbetu jako na polštáři, a 856 opřený o Chunkův zadek, dlouhé nohy natažené. Navíc měl na uchu... kšiltovku?!
Naomi se obrátila a raději si šla dát kafe.

„Můj rod vládl Alhsis stovky let. Členové rodiny se brali mezi sebou. Jednou se někomu muselo stát to co mně. Královský rod mnou vymře.
Nechci po sobě zanechat rozvrácenou zemi. Chci ji dovést do nové doby. Návrh opustit monarchii se setkal ve vládě s odporem a obavami.
Povstání přišlo jako dar od bohů. Požadují moji abdikaci a zvolení nového krále nebo královny. Je to rozumný plán. Potřeboval jsem mediátora, kterému obě strany důvěřují. Jako je Erma. Separatistům se to nelíbilo, takže urychlili plány převratu.
Potřebuji mírové řešení. K tomu potřebuji vás, senátorko Amidalo. Abyste promluvila k lidem jako zvolená královna.“

Nečekaného zvratu se dočkala kariéra slavné kočičí tenistky. Někteří diváci a sportovní komentátoři už dlouho upozorňovali na netypický vzor její srsti, který podle nich naznačuje, že tenistka patří spíš do kategorie kocourů než koček.
Její tlapky jsou totiž zrzavé, kdežto její hřbet želvovinový.

Na naléhání médií tenistka podstoupila genetické testy.

„Zdá se, že moje zadní tlapky jsou opravdu spíše kocourem,“ přiznává tenistka. Její další soutěžení by však výsledek ovlivnit neměl. Podle vědců se nedá prokázat, že by kocouří genom v nohou ovlivňoval například rychlost běhu.

Trenér tenistky situaci zlehčuje. „Přinejhorším zápasy přesuneme na noc. Potmě je přeci každá kočka černá.“

"Why'd they make these people?" The crowd of hooting, wheezing and undulating GELFs spread out across the city square like jam on a soggy piece of toast, begging the question.

Kryten blinked, accessing his databases. "The kojellizards were one of a number of GELF species engineered to test the boundaries of chimeric genginering, sir."

"Eh?" Lister shifted to the left, avoiding a passing transparent blob of fur and scales.

"All GELFs are chimeric combinations of various species, with a little bit of human DNA tossed in. In short," Kryten shrugged, "they wanted to see what they could get away with."

Nemohla ho nechat bez dozoru, ale nešlo povolat fígly, ti by na Vodjana nejspíš hned zaútočili. A tak Tonička splynula se stromy v remízku a poslouchala.
„Vodjane, copak ty seš vlastně zač? Tonička říká, že si na tebe mám dávat pozor, ale ty nejsi jako zelenozubá Jenny, nechceš mě sežrat, že ne?“ zeptal se druhého den Čestmír u další partie kuliček.
„Voďja nežere lidůch, Voďja sám člověk, jen s horskou bystřinou se sesnoubil a na zelenou stranu přešel.“ odpověděl zelený pomalu.
„Jak to?“ podivil se Čestmír a odkudsi vytáhl lízátko.
Vodjan jen pokrčil rameny a dál cvrnkal kuličky do důlku.

Pegas naposledy máchl křídly, pak je roztáhl do šíře a začal pozvolna klouzat dolů. Bellerofontés záhy mezi Lýkijskými skalami spatřil obrysy Kragu a ucítil pach síry. Tam měl namířeno.
Sotva se Pegasova kopyta dotkla země, Bellerofontés seskočil z jeho hřbetu a vydal se hledat svou kořist. Nenašel však Chiméru útočící a zuřivě chrlící oheň. Místo toho ležela na zemi v tratolišti krve, zatímco se nad její mršinou skláněl cizinec s vlasy bílými jako Pegasova hříva a odřezával jí hlavy.
Když Bellerofonta uslyšel přicházet, vstal a otočil se na něj: „Je mi líto, kamaráde, ale za tuhle potvoru shrábnu odměnu já.“

Král Haigur vždy přijímal hosty skrytý ve stínu a zahalený do pláště. Šířily se o něm pověsti, že připomíná spíš chobotnatce než člověka.
Haigura zajímaly úplně jiné věci.
„Ermo. Jsi v pořádku.“ Hlas zní těžce, namáhavě. „Nestihl jsem tě varovat.“
Alhsis je na pokraji občanské války. Vláda se definitivně rozpadla. Její část nařídila útok na Ermu a Padmé. Král zavčasu opustil hlavní město.
„Armáda dostane situaci do pár dní pod kontrolu. Ale je to jen dočasné řešení.“ Otočil se k Padmé.
„Nejsem tady oficiálně,“ řekla rychle.
„Ale jste. Nedostala jste moji pozvánku? Bylo mě jasné, že se pokusíte neoficiálně připojit.“

“Tak co, co jsi viděl?”
Lupič shromážděnému zbytku družiny předával informace.
“Před námi je malé údolíčko, kde mají na volném prostranství postavené stany. Ne více než dvacet orků. Šamana jsem nikde neviděl, pravděpodobně bude vzadu v jeskyni. A mají tam nějakou bestii. Nejspíš lev. Maximálně 30 životů, dva útoky a obrané číslo patnáct."
“Výborně, jdeme. Odpoledne už můžeme propíjet odměnu v taverně.”
***
Lučištnice stěží uhnula cvakající hlavě, jen aby se připletla do cesty další.
“Ty trubko, neviděl jsi ty hlavy? Tohle je chiméra. Přes sedmdesát životů, šest útoků, obrané číslo devatenáct” Z tlamy vyšlehl plamen. “A k tomu dechová zbraň!”