Teď jsme čtyři

Ledňáčka fascinují číslice. Už tak od dvou mu nadšeně září očička, když ve změti náhodných čar spatří známý obrys čísla. Zhruba od tří let je ryje do písku, skládá z provázků a čím dál častěji se je snaží i napsat. 
Od loňského roku aktivně počítá. 
"Jsme tři!" volá nadšeně, když prstíkem spočítá mámu, tátu a Ledňáčka. Máma už má břicho ve stavu požehnaném, tak opakujeme, že budeme čtyři. Ledňáček zarytě trvá na svém, dokud není Červenka na světě. To se pak při pohledu na ten uzlíček zamyslí, vytasí prstík, ukazuje a nadšeně zvolá.
"Jsme čtyři. Máma, táta, Ledňáček a Červenka."