Krtek a autíčko

Když se narodil Červenka, udála se v Ledňáčkově životě obrovská změna. Dává nám to jasně najevo už skoro rok. Vlastně nám to dává dost sežrat. Z veselého a zvídavého chlapečka se stala uplakaná, smutná ozvěna. Svoje rodiče Ledňáček trestá tím, že odmítá dělat cokoliv, na čem nám záleží. Přestal jíst, chodit na hřiště, odmítá knížky. Jako rodiče zatínáme zuby a snažíme se, i když nás trpělivosti nikdo nenaučil. Nevím, zda už jsme se nedopustili nevratných chyb. 
Ale před pár dny přišel Ledňáček s jasnýma očima, držel ve svým ručkách knížku a pípnul: "Tatínku, pojď mi číst pohádku."
Tak snad dobrý.