Nezemře, ale upadne do hlubokého spánku

Když ji ze stoletého spánku probudil polibkem Krásný princ, doufala, že se kletba zlomila. Že bude moci do všech tajemných, zakázaných míst – do kuchyně mezi nože, k švadlenám, do zahrady mezi trny a třísky. Že je konec zahálky. Možná by mohla i pracovat!

Doufala marně. Kletba trvala, Krásný princ byl kur záletník a nuda byla k zešílení. 

Co na tom, že první sudba platila i v exilu, ano, byla bohatá a krásná, ale taky pod přísahou utajení.

„A teď mi zakážou i nákupy,“ pomyslela si, když ji spona diamantové brože píchla do prstu a klenotnictví Tiffany začalo tiše obrůstat trním.