Pod modrou oblohou

Soud probíhá na nádvoří pod budečskou lípou. Spravedlnost má být vidět a slyšet.

Milada je z delšího pobytu pod zemí bledá. Působí křehce. Vypovídá však pevně. Nevynechá žádnou podrobnost. Vypráví jak dělala návnadu, jak vnášela krysy k městským sýpkám, aby Vacek mohl přijít a nabídnout své služby. Neobviňuje, neomlouvá sama sebe. Mluví klidně a vyrovnaně. Když vypráví o flétně, pokusí se neuměle přezpívat melodii.

Renáta ji z místa obhájce sleduje. Obdivně. Kouzelníci se habrových kořenů bojí, jsou pro ně hrozbou, která blokuje jejich magii, která je mění, která je ohrožuje. Milada právě ukazuje, že navzdory staletým zkušenostem dokážou také léčit.