Otevřeli dveře. Herda do zad jí pomohla přes práh. Měla rekord v počtu tepů, když uviděla bílý plášť a zamřížované okno. Stála bez hnutí, jen oči jí běhaly po místnosti.
Slyšela chlácholivý hlas. Nevěděla, co říká. Slova jí splývala. Připomínala těsto. V něm také nerozeznala původní ingredience.
Uklidnila ji tichá hudba. Konečně vnímala, co doktor říká.
„Jak se jmenuješ?“
„Hana.“
Podal jí zrcadlo.
„Vidím Lenku!?“ vylekala se.
„Když jste byly spolu. Co se stalo?“
„Svěřila se mi. Úplně jsem se vžila do její kůže.“
„Máš pravdu.“ odhrnul závěs. Za ním byla Lenka. „Cože???“ vyděsila se a omdlela, když uviděla Hanu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je síla!
Rya
To je síla!
A hrozně se mi líbí to přirovnání k těstu.
Děkuji. Těší mě, že se Ti
Aplír
Děkuji. Těší mě, že se Ti líbí.
teda to je horor
Aries
teda to je horor
Viď.
Aplír
Viď.
Brrr. Fuj. Povedené!
Terda
Brrr. Fuj. Povedené!
Díky.
Aplír
Díky.
Brrr, to je zážitek!
Danae
Jo, horší než rozštěp
Aplír
Jo, horší než rozštěp osobnosti.
Jé, já chci dál! Děsivé, ale
Saphira
Jé, já chci dál! Děsivé, ale dobré! :)
Děkuji
Aplír
O pokračování jsem neuvažovala. Že bych to riskla? Nevím.