Zase jednou stojím v kruhu. Smrtijedský plášť, maska, skloněná hlava. Čekáme, až přijde náš pán, ten vražedný šílenec. Rychle zasouvám myšlenku co nejhlouběji. Před jeho Nitrozpytem není nikdo v bezpečí. Proto se snažím neuvažovat o spoustě věcí… a hlavně o jedné. Že kdybych v mládí neudělal tu strašnou pitomost, mohl být celý můj život úplně jiný.
Přichází. Padáme na kolena. Tiše si nás prohlíží, jeho hadí miláček šmejdí kolem. Všichni doufáme, že nepřitáhneme jeho pozornost.
Připadám si, jako bych se pozoroval zvenčí, jako bych byl v cizí kůži. Nepatřím sem, to vím jistě. Musím ale chránit svoji rodinu… musím přežít…
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Smrtijed těžkej chleba má...
Danae
To každopádně :-)
Luciuska
To každopádně :-)