Oběť

Lidově se tomu říkalo „poprava pampelišek“, nikdo by se ale neodvážil tuto tradici nebrat vážně, nebo jí dokonce vzdorovat. Oběti bohům byly naprosto nezbytnou součástí života tohoto města. A bůh slunce, který nad nimi každý den držel svou ochranou ruku, si zasluhoval oběť nejvyšší.
Každý rok v tento den bylo pět panen v bílém rouchu s pampeliškovými věnci na hlavě vysláno do pouště, kde s nimi tento krutý bůh mohl naložit, jak uznal za vhodné. Říká se, že těm, které toho byly hodny, bůh daroval život a mohly se vrátit ze jeho svatyně ke svým blízkým. Pokud přežily cestu pouští.