Položka na konci seznamu

Občas přijdou a pláčou.
„Proč mě nikdo nevaroval?“
Literární tvorba je (ostatně stejně jako život) jednou z věcí, které by měly být doprovázeny dlouhým seznamem s odrážkami ve tvaru vykřičníků a důrazným varováním, že tohle podstupujete pouze na vlastní nebezpečí.
„Byla jsem připravená, že moje povídky nikdo nebude číst. Nebo že se jim budou smát.“
Měla štěstí. Dostala se k ní alespoň část seznamu.
„Ale tohle? Jako bych byla zavřená v mrňavý betonový krabici bez oken.“
Alkohol nepila. Nabídla jsem jí alespoň čokoládu. Útěchu namísto rady.
Utřela si nos a pak prvně v životě použila vulgární slovo.
„Zkurvenej autorskej blok.“