Psst!

Miloval knihovnu po ránu. Jen šustot papírových stránek a on. A skřípání vazeb. Na to nesměl zapomenout. Kráčel uličkou mezi šelestícími regály. Klouby decentně klapaly o kamennou podlahu.
Když najednou. Bum! Zplašený grimoár! Vylétl z police a plácal se divoce po podlaze. Knihovník se na něj vrhl. Však on ho zklidní.
"Oook!"
Zpátky na svůj strom!
Grimoár ho praštil pevnými koženými deskami.
"Eek!"
Zprerážím ti předsádku jako přezrálý banán!
Uf! Konečně jej zkrotil.
Najednou se ozval prudké "Pssst! snažím se tu učit."
Nějaké ranní ptáče se na něj mračilo od studijního pultíku. Asi nováček. Knihovník po něm hodil vzteklý grimoár.