Ne jen jedna, ale hned tři kočkovité šelmy. Není to s nima jednoduché.
Když si konečně řeknete, že vám fakt doma stačí kočka jedna, že je to tak nejlepší, do půl roku máte zase tři, ani nevíte jak ;D. Ale nedala bych je ani za nic, miláčky moje <3.
Ze spodního patra se ozývají táhlé zvuky brečícího dítěte. Žádné doma nemáme. Zato hladové zvíře, které své páníčky nenechá pro masovou kapsičku o víkendu vyspat, ano.
Šaty, které mám na sobě teprve podruhé, mají vytahané nitky. Ta nejhodnější kočka, jakou jsme kdy měli, si na nich zjevně cvičila své lovecké dovednosti.
Hladíš ji, ona na tebe poulí roztomilá očka. Najednou, jako by jí v hlavě přeskočila páčka, přepíná do divokého módu. A v ten moment se musí člověk krýt. Ožene se, zavrčí, zakousne se do ruky a pak utíká, jako by měla vrtuli v zadku, div že to někam nenapálí.
Ta jména, to je kapitola sama pro sebe :D.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Teda
tif.eret
tohle znám dobře :-)