Jako by toho nebylo málo

Po mnohé věky
nectný lid římský,
zločiny svými popouzel bohy,
až ti v svém hněvu
na trestu strašném
v senátu nebes dohody došli.

Vesuv sám mocný,
ta opora jihu,
na jejich příkaz roztrh' svůj šat,
déšť popela,
hořčí nad slzy,
Pompeje, město, zasypal.

Když zdušeni byli,
tu vylil se oheň,
kamení teklo tam jak voda pouhá,
v strašlivé vlně,
co člověk neznal
shořelo na prach co zbylo.

Unik' sem hbitě,
že na kopci stál jsem,
ke vší té hrůze však přibyla další
co doma jsem nechal,
bordel ten hrozný,
kéž navěky závěje skryjí.

-anonymní graffiti ve veřejných lázních v Ravenně