Na cizích vlnách

Srpnové slunce trápilo vyschlou trávu. Malý Charlie z úkrytu za kamennou zídkou pozoroval předstíraným dalekohledem lodě dole v přístavu.
Spokojení rodiče seděli na lavičce ve stínu, dlaně přívětivě spojené.
"Myslela jsem tenkrát, že jsem tě nadobro ztratila."
"Na moři?"
"Ne, když si všichni mysleli, že se zasnoubíš s Louisou."
Vydechl. Pořád to byla záludná vzpomínka.
"Přitom jsem už v tu chvíli sám poznal a ztratil svou vlastní naději. Pan Elliot ti byl příliš blízko, má drahá."
Teď se zase Anne otřásla.
"Na poměry nás obou jsme byli strašlivě lehkomyslní, nemyslíš?"
"Ani se nemůžeme vymluvit na mladý věk."
Smáli se společně.