Nejen na Zemi si můžeme zasvítit

Fandom

Drabble

Letíme ze Slunce a vybíráme si planetu. Merkur? Magnetické pole má, ale atmosféra je dávno pryč. Venuše také ne - atmosféra hustá jako polévka, ale magnetické pole snad nikdy neměla.
Země? Ano, Země! Spousta plynného vodíku, kyslíku a vodní páry, tam si zařádíme! Jen je potřeba se správně trefit. Spadnout do polární kapsy - v ní se přiblížíme k povrchu přesně tak vysoko, že spolu s atomy kyslíku vytvoříme zelenou či červenou zářící stěnu. Polární záři.
Jenže v cestě do atmosféry brání magnetická bariéra. Často nás donutí obletět Zemi obloukem a pokračovat dál do vesmíru. Ale nevadí. Na Jupiteru taky můžeme zazářit.

Závěrečná poznámka

Vznik polární záře je velmi zajímavý děj. Částice slunečního větru (vodíková jádra, elektrony a jádra helia) mohou v zemské atmosféře narazit do atomů kyslíku, vodíku či dusíku a dodat jim energii, která je pak vyzářena v podobě zeleného, červeného a občas i fialového záření. Toto se však neděje ve všech místech zemské atmosféry - jen tam, kde jsou částice slunečního větru vedeny siločárami zemského magnetického pole do takových vrstev atmosféry, kde je vhodná hustota uvedených plynů. Proto je polární záře viditelná především kolem sedmdesátého stupně severní šířky (a obdobně na jižní polokouli). Protože se ale magnetické pole kolem Země časem mění, není zcela vyloučeno vidět polární záři i jižněji - rekord byl rok 1909, kdy byla až v Singapuru.
Země není jediná planeta Sluneční soustavy, kde lze pozorovat polární záři - daleko výraznější je tento jev na Jupiteru.

Text o polární záři je zde https://astropis.cz/archive/1093.download a tady se můžete podívat, kam za polární září: https://www.swpc.noaa.gov/products/aurora-30-minute-forecast.

Téma

DMD č. 10 pro 10. 4. 2022. Téma: Dál než jsme chtěli