Denní chléb - něco co děláme denně, pravidelně, ani o tom už kolikrát nepřemýšlíme...
A proto je to pak strašně divný a zvláštní, když to najednou "nemusíme" dělat.
UPOZORNĚNÍ: Smutné drabble. Volně může navazovat na toto https://www.sosaci.net/node/51367
Ráno rozespale kouknu na mobil. 8:20?? S leknutím se posadím. Já zaspala! Vždyť musíme jít ven! Zaposlouchám se do ticha v bytě. Nikdo tam není.
Sedím u snídaně. Mám zvláštní pocit, že jsem na něco zapomněla. Granule nedostala! Škubnu sebou a mimoděk se podívám na zem. Nesedí tam.
Přicházím z nákupu. Zachrastím klíčemi, odemykám. Mozek mi říká, že něco je divně. Zarazím se. No jo vlastně. Nikdo neštěká...
Chci zkontrolovat, jestli má dost vody. Miska nikde...
V bytě je tma. Jdu si lehnout. Projdu obývákem a automaticky udělám velký krok. V místě, kde vždycky leží. Abych na ni nešlápla.
8 let a 8 měsíců.
Každý den.
Je to fakt hrozně zvláštní pocit, vyjít ráno z koupelny a místo sáhnout po bundě a klíčích, jít rovnou do kuchyně a dát si vařit vodu na kafe. Jeden ranní rituál, mezikrok, tam prostě chybí. A celou snídani pak přemýšlíte, že jste na něco zapomněli, něco neudělali...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
ach, to tak moc dobře znám...
Tora
ach, to tak moc dobře znám... ono je jedno, jestli je to pes nebo kočka nebo třeba fretka, prostě chybí, naši společníci, když odejdou za duhový most
:(
Peggy Tail
:(
:-(
Aries
:-(
Soucítím :(
Envy
Soucítím :(
Ou, odchody moc bolí. Taky
Aplír
Ou, odchody moc bolí. Taky soucítím.
Děkuju všem :-* takový kousky
Queen24
Děkuju všem :-* takový kousky jsou sice smutný, ale zase se to píše samo no...
Je strašně smutné, ale pěkně
Owes
Je strašně smutné, ale pěkně popsané.
Děkuju :-*
Queen24
Děkuju :-*