Rogan seděl na větvi, v ruce korbel a vedle něho seděly dvě hezké dívky.
"Přál by sis ještě něčeho, hrdino?"
Rogan se rozhlédl kolem. Bylo hezky, nebe bylo modré a slunce svítilo skrz listy Veledubu.
"Ani ne..."
Jedna z dívek se k němu naklonila.
"Ne?" zeptala se hlasem, který sliboval takové rozkoše, že i Casanova by si dělal poznámky.
"No..."
>>Bráško, můžeš laskavě už zpátky?<<
Černokněžník do sebe hodil obsah korbele a vstal.
"Musím jít. Gorja mě volá."
"My nikoho neslyšíme."
"Já ho volám taky!" ozval se mrazivý hlas.
Dívka pobledla.
"To abys raději šel, když tě volá také Ona."
Ona je Morana. Morana je pod Veledubem, hluboko dole. Tamtéž je Gorja, který, ač zásvětní vlk, pravděpodobně po stromech lozit neumí.
A zatímco Rogan si udělal malý výlet do větví, dole se mu určitě nahromadila nějaká ta práce. Třeba vyspravit komín nebo vyměnit žárovku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Poznámky
Izvin
Casanova píšúci si poznámky tomu nasadil korunu. Aj to rýchle prepnutie od zvádzania k obavám, len zaznel istý mrazivý hlas.
(Mimochodom počúval tu niekto rozhlasovú adaptáciu Vládcu vlkov? Morena tam má hlas ako hmla.)