Konstantin, byv povolán sotva vkročil do domu, seděl u stolu jako na zkoušce – na jedné straně on, na druhé Wilhelmové Sternbachové (mladý vzpurně hledící do ubrusu) a bratranec Stern.
„Omluvte to přepadení v pozdní hodinu, ale náš... tady Willi vám chce něco říct.“
Pokud byl Konstantin zmaten předtím, nyní chaosem nedýchal.
Willi konečně zvedl oči. „Omlouvám se.“
„Pochlub se za co.“
„Že jsem vás sledoval, protože jsem myslel, že jste špión,“ zamumlal, ale sledovaný slyšel dost. Nejdřív mu jenom zacukaly koutky, pak se rozřehtal jako kůň.
„Byl to seriózní pramenný výzkum!“ ohradil se Willi, ale jeho protesty už nikdo neposlouchal.
Smích je především úlevný, Kosťa teď už ví, že není blázen, ale že ho opravdu někdo (ne příliš obratně) sledoval. A pak je tam ještě ta absurdita Williho teorie v tváří tvář skutečnosti.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Dobrý :)
Aries
Dobrý :)
Díky :).
Ancient Coffee
Díky :).
Kachna.
Peggy Tail
Kachna.
Jé, děkuji.
Ancient Coffee
Jé, děkuji.
Tak zaplaťpámbu, vzali to s
Esclarte
Tak zaplaťpámbu, vzali to s humorem a uklidnilo se to.
:)
Ancient Coffee
:)
Tak aspoň že tak!
Tenny
Tak aspoň že tak!
"pochlub se za co" je úplně boží věta. :D
Díky! :D
Ancient Coffee
Díky! :D
No ale podezřelý byl. Tak
Kleio
No ale podezřelý byl. Tak aspoň se zasmáli. :)
Rozhodně. Až se divím, že
Ancient Coffee
Rozhodně. Až se divím, že nepátrali třeba po té „sestřenici“, co nepřijela... (opět píšu s vědomím, že jsem autorka, a důvod, že nepátrali, jsem já :D)